Zkušenosti s metodou CLIL
Všichni, kdo chtějí začít vyučovat metodou CLIL, jistě ocení informace, které referují o domácích i zahraničních zkušenostech a z výzkumných šetření. Již zkratka názvu této metody vybízí k přemýšlení a úvahám, které není vždy jednoduché zodpovědět.
C- Content představuje odborný nejazykový obsah, který však bývá prezentován do jisté adekvátní míry v cizím jazyce. Je možné využít metodu CLIL ve všech nejazykových předmětech? Pozitivní zkušenosti jsou známy především z výuky matematiky, kde hovoří k žákům symboly a čísla, dále z hodin různých výchov, kde lze uplatnit dovednosti výtvarné, hudební i fyzické a také symbolizovat významy pomocí neverbálních prostředků. Zajímavé zkušenosti udělali vyučující také při výuce biologie, zeměpisu, občanské nauky, ale hlavně je vhodné prezentovat průřezová témata (jako například enviromentální a především interkulturní) a zařazovat je do různých předmětů. Neobvyklé a nevhodné je využívání CLILu se jeví ve výuce českého jazyka a v cizojazyčné výuce v jiném jazyce než je jazyk CLILu.
L - Language, naplňuje složku jazykovou. Nejčastěji užívaným cizím jazykem v České republice je angličtina, protože je prvním cizím jazykem téměř všech žáků a jedná se o jazyk, kterému se učí všichni žáci ve třídě. U druhého cizího jazyka tato situace nemusí nastat, protože se někteří žáci podle školní legislativy nemusí druhý cizí jazyk učit nebo je třída rozdělena a jednotlivé skupiny žáků se učí různé cizí jazyky (např. německy a francouzsky, či rusky). Jiný vhodný jazyk pro výuku pomocí CLILu je jazyk menšiny nebo jazyk sousední země (to je případ němčiny nebo polštiny, názory na pojetí slovenštiny jako cizího jazyka se liší). Nepředstavuje cizojazyčná složka "brzdu" pro získávání poznatků v nejazykovém předmětu ?
I - Integrated, znamená, že výuka integruje dva výukové cíle, které jsou však v různém poměru. Míra zapojení cizího jazyka do výuky představuje proměnnou, která může značně ovlivnit metody práce i úspěch výuky. Zároveň není dostatečně jasné, jakou roli hrají oba výukové cíle v otázce hodnocení.
L - Learning znamená učení, které musí být integrované. Z tohoto důvodu musí být i výuka integrovaná jednak do výukového kurikula, integrované musí být i učební materiály a výuka musí být reflektována z hlediska obou integrovaných učebních cílů. Učení musí být také konstruktivistické, tedy takové, které umožní žákům vytvářet si vlastní hypotézy a pravdy, které později na základě poznání případně revidují.
Je možné takovou výuku plánovat a úspěšně realizovat?
Zkušenosti z praxe svědčí o tom, že ano.
Některé výsledky výuky metodou CLIL byly prezentovány na mezinárodní konferenci v Praze v listopadu 2011, které jsem se také zúčastnila. Ve většině příspěvků zazněly samé pozitivní zkušenosti s výukou pomocí této metody.
"Vzhledem k velkým rozdílům v kontextu použití metody CLIL je třeba její úspěch (neúspěch) posuzovat v souvislosti s explicitními cíli stanovenými pro její zavedení. Bez těchto cílů zavádění metody CLIL nejen postrádá smysl, ale je dokonce nebezpečné; výsledek navíc nelze skutečně posoudit." (sbornik-z-konference-clil, 2011, s.7, [online]).
Jako příklad zdařilého projektu jmenujme projekt z let 2006 - 2009, který vytvořila Rada Evropy "ProCLIL - Providing Guidelines for CLIL Implementation in Primary and Pre-Primary Education", který zkoumal zkušenosti s výukovou metodou CLIL, tj. s cizojazyčně vyučovanými prvky nejazykového všeobecně-vzdělávacího předmětu na základních školách v Německu, na Kypru, ve Španělsku a v Turecku. Průzkum názorů rodičů v roce 2008-2009 vyzněl pozitivně, jen 5% dotázaných rodičů neviděli žádné výhody v užívání metody CLIL. Také u samotných žáků byla metoda hodnocena velmi dobře. Výzkum se také týkal porozumění žáků tématům, které byly vyučovány v cizím jazyce. 80% žáků porozumělo téměř všemu, 17% ne mnoho a 4% téměř vůbec. Kromě těchto výsledků se žáků týkalo i zjištění, že si uvědomovali, že prostřednictvím CLILu se naučili více: tj. nejen vědomosti všeobecně-vzdělávacího předmětu, ale i kompetence cizojazyčné. Za zmínku stojí i ten fakt, že si někjteré děti uvědomovaly praktické využití cizojazyčné prezentace určitých témat: "Wenn manm dann in England im Wald ist, und eine Freundin gefunden hat, dann kann man mit ihr über den Wald reden." (Kind, 4. Klasse, Interview 2008, Massler, Burmeister, 2010, s.18).
Slabí žáci ale metodu kritizovali, protože kladla na ně vyšší nároky při výuce prvouky. I když by měli pravděpodobně problémy i ve výuce v mateřštině, požadovali jako východisko přecházení do mateřštiny při složitějších a náročnějších tématech (např. při vysvětlování detailů nebo funkcí různých přístrojů apod.). K této situaci je ale nutné dodat, že metoda CLIL může naopak slabším žákům v některých případech pomoci, protože vyučující je motivován k většímu zjednodušení a k výběru nejpodstatnějších informací a k zobecnění obsahů všeobecně vzdělávacího předmětu tak, aby byly srozumitelné a jazykově přijatelné.
(srov výsledky výzkumu Massler, Burmeister, 2010, s.14 - 19).
Pro úspěch metody je tedy důležité pevně stanovit cíle výuky, ale zároveň metodicky přiměřeně tyto cíle realizovat. Pro výuku pomocí metod\ CLIL je zapotřebí dobře vzdělané (obsahově i jazykově) vyučující a mít k dispozici vhodné materiály, které se v současné české škole zatím vytvářejí "na míru" samotnými vyučujícícmi.